HISTORIE
By Zdena Jílková On 2 Bře, 2014 At 11:13 PM | Categorized As | With 0 Comments

Historie roku 1921

V Bílině byla zřízena Česká veřejná knihovna, potřebné prostory dala k dispozici městská rada. Základ fondu tvořily knihy, které se sháněly svépomocí, bez finančních nákladů. Svoji spolkovou knihovnu věnovala tělocvičná jednota Sokol v Bílině, přes 300 svazků, a přispěla také česká menšinová veřejnost. Bylo tak získáno celkem asi 400 svazků.

Zájem o půjčování byl velký, a tak obec přispívala pravidelně 50 h na hlavu českého obyvatele a knihy také přibývaly díky peněžitým darům místních spolků i jednotlivců. V osudovém roce 1938 knihovna vlastnila přes 3000 svazků zábavné literatury a 1000 svazků literatury naučné a pravidelně ji navštěvovalo kolem 500 čtenářů. To, co se s velkým úsilím podařilo vybudovat, bylo pak v krátké době zničeno. Po odsunu českého obyvatelstva byly uchovány je ty knihy, které byly právě půjčeny, ostatní byly po příchodu Němců slavnostně spáleny na náměstí a zbytek byl odvezen do stoupy k likvidaci. Tím se osud české knihovny v Bílině naplnil.

Historie roku 1946

Po skončení 2. světové války se v rámci celkové obnovy Bíliny jako českého města opět začalo uvažovat o založení knihovny. Počátkem roku 1946 byly zahájeny konkrétní přípravy k jejímu vybudování. Knihovna byla otevřena pro veřejnost 10. října 1946 s počátečním stavem knihovního fondu 214 svazků. V poválečném období byly finanční prostředky na nákup knih velmi omezené. Nejlépe dokumentuje situaci článek z Rudého práva ze dne 18. června 1948…

Historie roku 1950

Padesátá léta byla důležitá pro bílinskou knihovnu zejména proto, že se její činnost podařilo zprofesionalizovat. Rok 1951 byl významný nejen proto, že knihovnu, která byla do té doby spravována neodborně, převzala první ředitelka pí. Jirásková, ale především proto, že hlavně její zásluhou se podařilo knihovnu přestěhovat z nevyhovujících prostor v Seifertově ulici na tehdejší Stalinovu třídu (později Pionýrů), dnes ulici Břežánskou, kde poskytovala své služby přes třicet let.

Přestěhování knihovny se projevilo na zvýšeném počtu čtenářů i výpůjček. Hlavním úkolem bylo zajistit dostatek kvalitní literatury, což nebylo právě v těchto letech jednoduché. Pro dětské oddělení se v těchto prostorách nenašlo dost místa, proto bylo řadu let umístěno v tehdejším Domě pionýrů a mládeže ve Skleničkově ulici. V těchto letech, tj. koncem 50. a začátkem 60. let, měla knihovna statut okresní lidové knihovny.

Historie roku 1960

V šedesátých letech se činnost knihovny stabilizovala a rozšiřovala. V roce 1965 se podařilo činnost knihovny rozšířit o pobočku v tehdy dostavěném Panelovém sídlišti. Toto rozšíření činnosti a působnosti se projevilo především na výpůjčkách, které se v tomto roce přiblížily 50 tisícům. Na zvýšené návštěvnosti knihovny se mimo jiné projevilo pravidelné pořádání besed pro školy i pro veřejnost. V těchto letech také knihovna poskytovala metodickou pomoc 12 místním lidovým knihovnám bílinského okresu a i po zániku statutu okresní knihovny tato pomoc přetrvala až do osmdesátých let.

Historie roku 1970

Počátkem 70. let došlo ke změně ve vedení knihovny. Od r. 1971 převzala knihovnu pí. Pešková, která se zaměřila především na zkvalitnění práce knihovny po odborné stránce. Byly dobudovány všechny potřebné katalogy (tehdy lístkové) a fond knihovny byl systematicky doplňován. Stinnou stránkou těchto let, bylo přeceňování funkce knihovny jako politické vzdělávací instituce, a to se samozřejmě odrazilo i na skladbě fondu. Povinné procento tzv. marxistické literatury, která se pak z velké části po r. 1989 vyřazovala, se muselo dodržovat a naopak knihy některých autorů byly vyřazovány. V Bílině se v těchto letech na seznamech tzv. nežádoucích autorů ocitlo kolem 2000 knih a po roce 1989 se z těchto titulů vrátilo pouze cca 200 knih.

Období tzv. normalizace bílinské knihovně prospělo hlavně v tom, že se s rozšiřováním panelové výstavby také investovalo do rozvoje knihovny, především budováním dalších poboček. V roce 1975 byla otevřena druhá pobočka v sídlišti Za Chlumem a v roce 1978 pak třetí pobočka na Pražském předměstí. Zajímavostí je, že základ fondu v těchto pobočkách vytvořily knihy převedené z místních lidových knihoven, které byly rušeny v obcích určených k demolici z důvodu pokračující těžby uhlí.

V pobočce Za Chlumem tvoří jádro knihovny knihy z Břežánek a Radovesic a v pobočce na Pražském předměstí z Jenišova Újezda. Převedením těchto knih a systematickým nákupem knih nových se podařilo zvýšit fond knihovny z 23 tisíc v r. 1965 na téměř 60 tisíc v roce 1979.

1980

80. léta byla pro knihovnu velmi příznivá. Zejména rok 1985 byl pro knihovnu klíčový. Centrální knihovna se přestěhovala z již nevyhovujících prostor v Břežánské ulici, ve kterých působila přes 30 let, do samostatné budovy ve Vrchlického ulici.

Zde získala pro svou činnost v renovované vilce velmi pěkné prostory a byla vybavena novým inventářem. Nevýhodou se už tehdy jevilo umístění v odlehlejší části města a také nedostatek místa pro uložení fondu v půjčovnách, zejména v oddělení pro dospělé, takže knihovní fond byl z větší části uložen ve sklepních prostorách budovy. Koncem 80. let byla knihovna maximálně využívána i na pobočkách a rok 1988 byl patrně rokem, kdy byla knihovna nejvíce navštěvována. Celková výpůjčnost, včetně poboček, překročila 186 tisíc svazků a v tomto roce knihovnu navštěvovalo přes 3000 čtenářů, z toho přes 1400 dětí. V roce 1988 došlo také ke změně ředitelky. Po odchodu pí. Peškové převzala vedení knihovny pí. Šímová.

1990

_DSC903890. léta přinesla řadu změn, nejen tu nejdůležitější, změnu politického režimu. Pro bílinskou knihovnu byl zlomový zejména rok 1993, v tomto roce se rozpadl okresní systém řízení knihoven a bílinská knihovna byla převedena i po personální stránce pod město Bílina formou tzv. delimitace. Město se stalo nejen zřizovatelem, ale financuje celý provoz knihovny, včetně mezd a nákupu knih.

Další velkou změnou byl převod celého fondu knihovny do paměti počítačů. S vkládáním prvních záznamů se začalo v červenci 1995 a v září 1997 byl spuštěn automatizovaný provoz centrální knihovny.
Na této náročné práci se podílely všechny pracovnice knihovny a nepostradatelným „rádcem“ byl p. Císař, který nás do světa automatizace zasvětil s trpělivostí a šarmem jemu vlastním. Byl proto také jedním z řečníků na slavnostním spuštění automatizovaného provozu knihovny.

Knihovna ho zprovoznila v AKS LANius. Zavedení výpočetní techniky se projevilo nejen na zkvalitnění služeb knihovny, ale i na zvýšeném zájmu o její služby. Počet čtenářů a výpůjček, který výrazně klesl po revolučním roce 1989, kdy dali občané na čas přednost jiným aktivitám, opět vzrostl nejen díky nové technice, ale také díky přestěhování centrální knihovny v roce 1996.

Knihovna v těchto snad už konečných prostorách získala odpovídající půjčovny, sklady, kanceláře i klubovnu pro pořádání kulturních akcí. Budovu bývalé základní školy na Mírovém náměstí sdílí se Základní uměleckou školou a je to spojení šťastné. Knihovna byla slavnostně otevřena 6. 1. 1997. Provoz knihovny na Mírovém náměstí přestřihnutím pásky zahájil tehdejší starosta Ing. Duda.

2000

Do nového milénia vstoupila bílinská knihovna jako moderní informační instituce, která prostřednictvím výpočetní techniky nejen zajišťuje půjčování, vyhledávání dokumentů v tzv. on-line katalogu, ale která také pořádá setkání se spisovateli, významnými osobnostmi kulturního i společenského života. Proces automatizace byl dokončen v r. 2001, kdy byla zautomatizována poslední pobočka v Panelovém sídlišti. Přístup na internet byl postupně rozšířen na všechny pobočky. O tom, jak je knihovna využívána od konce devadesátých let do současnosti, nejlépe vypovídá statistika, kde jsou od r. 1998 všechny důležité ukazatele uvedeny. V této zatím nejnovější historii knihovny jsou důležitá ještě tři data.

V roce 1995 byla zrušena pobočka na Pražském předměstí. K tomuto nelehkému rozhodnutí jsme přikročili na základě doporučení auditu, který provádělo město ve všech organizačních složkách. Tato pobočka vykazovala nejnižší výpůjčnost a vzhledem k tomu, že populační křivka stále klesá a počet obyvatel Bíliny se z původních cca 20 tisíc dostal na cca 16 tisíc, jevila se existence 4 knihoven v takové populaci nadbytečná. Tato pobočka tedy ukončila svou činnost k 31. 12. 2004 s tím, že do března 2005 se ještě půjčené knihy vracely a pak byly zbývající knihy i inventář částečně využity v ostatních provozech. Byly uspořádány dvě burzy, na kterých se duplicitní knihy prodávaly za symbolické ceny. Utržilo se cca 26 tisíc, které byly zpětně použity na nákup knih nových. Tím se samozřejmě výrazně snížil stav fondu, ale na druhé straně se zredukovaly nadbytečné tituly. Průměrný roční nárůst nových knih je kolem 3000 knih, takže na konci roku 2007 stav fondu překročil 94 tisíc svazků.

Druhé důležité datum je červen 2006, kdy byl v centrální knihoven proveden přechod na AKS Clavius. Tento přechod byl po deseti letech fungování v programu LANius nezbytný, stejně tak rekonstrukce půjčoven v centrální knihovně, která následovala o rok později. V rámci malování, přeložení počítačové sítě a částečné modernizace vybavení centrální knihovny byl také účelněji uspořádán prostor celé knihovny, včetně skladů.

Třetí datum je rok 2007, v tomto roce byly na Clavius připojeny obě pobočky a také byla zmodernizována centrální knihovna. Díky napojení poboček na tento program je nyní celá knihovna propojena on-line a SMS zprávy ohledně rezervací a upomínek jsou zasílány i čtenářům na pobočkách. Čtenáři v centrální knihovně už tuto službu využívají od r. 2003. Novodobá historie knihovny je tedy neodmyslitelně spjata s moderní technikou, ale stále zůstává prioritou nákup kvalitní literatury (nyní už bez jakýchkoliv omezení) a také setkávání se zajímavými osobnostmi.

 

 

TOPlist